Erich Fromm Knihy

Navzdory svým plánům za svého života Erich Fromm o psychoanalytické terapii skoro nic nepublikoval. Jak však píše jeho žák Rainer Funk, každý, kdo byl Frommem analyzován, pocítil jeho „neúprosnost hledače pravdy a kritického průvodce, ale také mimořádnou schopnost vcítění, blízkost a bezprostřednost ve vztahu k druhým“. V souladu s tím, že Fromm nezaložil novou terapeutickou školu, jeho stati na téma psychoanalýzy neinformují o žádných technikách. Zde předkládané texty, jež uspořádal právě Rainer Funk, spíše informují o Frommově vztahu s duševně trpícími lidmi naší doby a o jeho schopnosti individuálního vnímání základních problémů člověka. Analytik se v jeho pojetí učí vycházet především sám se sebou a je sám sobě nejbližším pacientem, takže pacient se v určitém smyslu stává jeho analytikem. Soubor zde předkládaných textů je přepisem nahrávek Frommových přednášek a rozhovorů, které tak mají povahu mluveného slova a důležitým způsobem charakterizují Ericha Fromma jakožto člověka.

Erich Fromm psal svoji knihu jako apologii a polemiku zaměřenou na obě strany tehdejšího bipolárního světa. Bral si na mušku jak překroucení Marxova odkazu v sovětském impériu (kde se, slovy Kautského, stal ze socialismu státní kapitalismus), tak jeho neznalé odmítání a ideologickou ostrakizaci v impériu americkém. Přitom ovšem Frommova snaha obhájit myslitele co nejvěrněji nemohla dopadnout jinak než jako nahrazení jednoho či více předchozích obrazů jiným obrazem; určitě obrazem vstřícnějším a hlubokomyslnějším, proto ale ještě ne adekvátnějším. Co totiž adekvace znamená? Jak ji posuzovat? Když budeme naším dnešním jazykem vyjadřovat, co chtěl Marx, částečně uvězněný v dobové terminologii, "opravdu říci", nevyhneme se námitce, že originál překrýváme překladem. A pokud necháme hovořit samotného Marxe, což Fromm zhusta činí, doprovázeje navíc knihu čítankou Marxových textů, narazíme na známou marxistickou poučku, že nelze individuum posuzovat podle toho, co si o sobě myslí, a už vůbec ne epochu podle jejího vědomí.

Na základě čeho je člověk duševně zdravý? Tak se ptá Erich Fromm ve svých přednáškách z let 1953–1974. To, co je ve společnosti přijato jako normální, může být podle autora ve skutečnosti patologické. V důsledku toho jedinec, který se vyznačuje společensky přijatou patologií, je vnímán jako adaptovaný člen společnosti, a naopak někdo vlastně duševně zdravý může trpět vyloučením do té míry, že se u něj projeví duševní nemoc. A tak je v nemocné společnosti, jež je dnes primárně řízena ekonomickými požadavky, podle Fromma tím zdravým a přizpůsobeným autoritářský, marketingový či nekrofilní charakter. K těmto úvahám přispěl Frommův pobyt v Mexiku, který mu dovolil nutný odstup od průmyslové společnosti soudobých Spojených států amerických. V Mexiku se totiž setkal s lidmi, kteří si dovolují být „líní“ a dávají přednost volnému času před vyděláváním peněz. Fromm zároveň ukazuje, že líný i aktivní je člověk ze svých vnitřních příčin, a tedy nemusí být k aktivitě nucen.

Strach ze svobody patří k nejznámějším dílům Ericha Fromma, který ji napsal během exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým nacismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Fromm za nutné vysvětlit psychologické kořeny tohoto úděsného jevu. Výstižně poukazuje na fakt, který nikdo před ním explicitně psychologicky nerozpracoval – fakt dvojznačnosti lidské svobody, jež se může stát otevřením možností, stejně jako cestou do úzkosti z osamění a izolace. Je-li svoboda pojímána oním druhým způsobem, svádí do pasti autoritářství, destruktivity či konformismu. Fromm ve svém díle pátrá, kdy takový strach ze svobody vznikl a co jej podpořilo, a přes všechna svá zjištění se domnívá, že je v lidských schopnostech stát se sebou samým skrze tvorbu, smyslovou radost, lásku či práci.

Suvenýr ke 100. narozeninám ctihodného Maháthery Nyánaponiky. Celou touto knihou se táhne nit vztahu učitel - žák.

Frommova nemilosrdná kritika excesů tržního hospodářství, projevujících se především v převažující orientaci na mít – od majetku a moci až po druhého člověka, který nás zajímá jen potud, pokud od něho můžeme získat jmění, slávu či sexuální rozkoš. Za tuto dravou hrabivost a lačnost však lidé draze platí – úzkostí a stresy, morální a psychickou degradací, neboť člověk už není to, co je, ale co má, a jelikož nemůže mít všechno, nemůže také být úplně šťastný. Vždycky se totiž najde něco, co mu chybí, co nemá. Jak tedy dospět k ekonomické prosperitě a přitom se vyhnout tomu, aby se naše společnost stala společností lidí notoricky nešťastných, osamělých, deprimovaných, destruktivních, závislých, závistivých a bezohledných? Jedinou možností je podle Fromma radikální změna charakterové orientace člověka z mít na být – ze štvance chtivosti se stát člověkem orientovaným na rozvoj svých bytostných tvůrčích sil, který se řídí svým svědomím a osobní zodpovědností k sobě samému i k svým bližním.

V jedné ze svých nejslavnějších knih vysvětluje Fromm vlastní pojetí destruktivity a různých forem agrese a poukazuje na podmínky vzniku takového chování.

Nová orientace psychoanalýzy v knize zdůrazněná staví do popředí společenské, kulturní a ekonomické faktory při utváření lidské osobnosti. Autor se pokouší o humanizaci psychoanalýzy a o psychologický rozbor politických ideologií a velkých událostí, které vstoupily do dějin. Domnívá se, že psychoanalýza odtrhla psychologii od problémů etiky a filosofie. Dětskou reakci na tlak rodičovské autority staví kniha proti oidipovskému komplexu a řešídalší problémy sohledem na problematiku dnešní, technicky, průmyslově a ekonomicky vyspělé společnosti. Doslov napsal Jiří Cvekl.

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci. V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.

Tato kniha vychází z přednášek, které jsem přednesl v postgraduálním kurzu na Institutu psychiatrie Williama A. Whita a pro studenty na Bennington College. Je určena studentům psychiatrie a psychologie a zainteresovaným laikům. Jak naznačuje podtitul, jde o úvod do porozumění symbolickému jazyku. Zaměřuji se na základní aspekty, aniž bych se zabýval složitějšími problémy, které by překročily rámec úvodu. Freudovu teorii snů zmiňuji pouze v kontextu jeho Výkladu snů, nikoli v širším pojetí z pozdějších děl. Další složitosti plánuji probrat v druhém svazku. V názvu jsem zvolil termín "uvedení do porozumění zapomenutému jazyku", protože symbolický jazyk je univerzální jazyk lidstva, jehož porozumění je klíčové, nikoliv jeho interpretace jako tajného kódu. Věřím, že porozumění tomuto jazyku je důležité pro každého, kdo chce poznat sám sebe, a mělo by být součástí vzdělávacího systému na středních a vysokých školách, podobně jako jiné cizí jazyky. Jedním z cílů této knihy je přispět k realizaci této myšlenky.

Odcizení jako únik před svobodou života v moderní demokracii 20. stol. Sociálně psychologická studie navazuje na práci Strach ze svobody. „Problémem 19. století bylo prohlášení, že Bůh je mrtev, problémem 20. století je prohlášení, že člověk je mrtev,“ tvrdí humanistický filozof německého původu. Člověk si během staletí vydobyl svobodu na církevních a světských autoritách, začal být odkázaný sám na sebe a jeho jedinými soudci se staly vlastní rozum a svědomí. Jenže dostal strach z nově nabyté svobody a vlastní výkonnost zaměřil nikoliv na hledání Boha a spásy, ale na svůj neustále se zvyšující hmotný blahobyt. Ideálem moderní společnosti má být harmonie individuálních potřeb a potřeb celého lidstva v souladu s přírodou. Dokážeme si zvolit vizi dobrého, zdravého života, jaký chce probudit k vědomí veškeré životní síly těch, kteří mají strach postoupit z fáze konzumu o krok dále? Autor vedle sebe staví systémy stojící v době vzniku textu (1955) nesmiřitelně proti sobě: svobodný kapitalismus Spojených států a autoritářský komunismus Sovětského svazu, přičemž obě soustavy odsuzuje: výsledkem obou je pokračování procesu automatizace a odcizení. Z člověka se tak stane robot, který bude ničit svůj svět i sebe samého, protože už nedokáže déle snášet nudu nesmyslného života. Jako jedinou alternativu k hrozící robotizaci vidí Fromm systém humanistického komunitárního socialismu.

Jeden z nejslavnějších světových psychoanalytiků rozvíjí v prvním českém vydání cyklu přednášek, přednesených v roce 1950, myšlenky, vyjádřené v knize Člověk a psychoanalýza (Aurora 1997), které jsou sondou do psychologie etiky. Protože však jsou etika a náboženství úzce spjaté a v mnohém se překrývají, pokusil se Fromm tentokrát o svou analýzu problémů náboženství.

Kniha o lásce – bratrské, mateřské, erotické, o sebelásce, o lásce mezi rodiči a dětmi, o lásce k Bohu... Z úvodu E. Fromma: „...najít uspokojení v individuální lásce je nemožné bez schopnosti milovat svého bližního, bez skutečné pokory, odvahy, víry a kázně.“

Je židovská bible, Starý zákon, něčím více než jen historickou relikvií, které vzdáváme zdvořilou úctu, protože je zřídlem tří velkých západních náboženství? Má co říci dnešnímu člověku – člověku žijícímu ve světě revolucí, automatizace, jaderných zbraní, ve světě s materialistickou filosofií, jež implicitně nebo explicitně popírá náboženské hodnoty? (z úvodu knihy). Jedna z nejzajímavějších knih konce XX.století. V „Radikální interpretaci Starého zákona a jeho tradice“ dokonale zúročil Erich Fromm svá předchozí studia (judaismus, sociologie, psychologie, psychoanalýza, filosofie). Tento vlastně religionistický, nadkonfesijní a multidisciplinární spis je opravdovým vrcholem Frommova myšlení.

Významný představitel neopsychoanalýzy rozebírá úlohu zla při formování podstaty člověka.

Lidské srdce: jeho nadání k dobru a zlu Slova autora: „V této knize se zabývám tím, co je zlo ve své podstatě, a pojednávám o povaze zla a volbě mezi dobrem a zlem. Tato kniha je v jistém smyslu protějškem k „Umění milovat“. Jestliže tam byla hlavním tématem schopnost člověka k lásce, je zde hlavním tématem jeho schopnost ničit.“

ForewordIntroductionThe Upanishads --Gautama --Shin Ichi Hisamatsu --The Bible --Heraclitus --Empedocles --Sophocles --Socrates and Plato --Aristotle --Lucretius --Epictetus --Plotinus --Sextus Empiricus --Saint Gregory of Nyssa --Saint Augustine --Saint Thomas Aquinas --Meister Eckhart --Nicolaus Cusanus --Marsillo Ficino --Pietro Popponazzi --Giovanni Pico della Mirandola --Erasmus of Rotterdam --Martin Luther --Thomas More --Juan Luis Vives --Paracelsus --Saint Teresa of Avila --Saint John of the Cross --Michel de Montaine --Rene Descartes --Baruch Spinoza --Blaise Pascal --Gottfried Wilhelm Leibniz --Francis Bacon --Thomas Hobbes --John Locke --David Hume --Giambattista Vico --Jean-Jacques Rousseau --Immanuel Kant --Georg Wilhelm Friedrich Hegel --Johann Gottfrid Herder --Jeremy Bentham --Arthur Schopenhauer --Auguste Comte --Ralph Waldo Emerson --Ludwig Feuerbach --Karl Marx --Soren Kierkegaard --Friedrch Nietzsche --William James --John Dewey --Sigmund Freud --Carl Gustav Jung --Henri Bergson --Edmund Husserl --Alfred North Whitehead --Miguel de Unamuno --Antonio Machado --Max Scheler --Nicolas Berdyaev --Pierre Teilhard de Chardin --Jose Ortega y Gasset --Martin Heidegger --Francisco Romero --Lewis Mumford --Erich Fromm --Jean Paul Sartre --Simone Weil --Edith Stein --Adam Schaff --David RiesmanBibliography

It was Erich Fromm's conviction that psychoanalysis needs to retain Freud's essential insight into the unconscious while replacing his mechanistic-materialistic philosophy with a humanistic one. In this book, never before published in English, Fromm presents such a revision of psychoanalysis, one that is both humanistic and dialectical. The Revision of Psychoanalysis is Fromm's long-expected account of his own personal way of understanding and practicing psychoanalysis. Of special interest to today's readers are his continuing efforts to understand the meaning of sexuality, his critique of Herbert Marcuse's vision of psychoanalysis, and the implications of a Freudian analytical social psychology for the reform of social arrangements. The book is essential reading for psychologists and for social and political theorists in many disciplines. For psychoanalysts, it provides Fromm's most provocative and unique recommendations for the revision of psychoanalysis.

Modern man's pathology of normalcy -- The concept of mental health -- The humanistic science of man -- Is man lazy by nature?

First published in 1962, this is Erich Fromm's personal reflection on the overarching influence of Freud and Marx on his own life work.

"By the acclaimed psychologist ... Erich Fromm's On Disobedience persuasively examines how saying 'no' to power is essential to individual meaning and the preservation of a free society."--Back cover

Renowned psychoanalyst Erich Fromm investigates the universal language of symbols, expressed through dream and myths, and how it illuminates our humanity In this study, Erich Fromm opens up the world of symbolic language, “the one foreign language that each of us must learn.” Understanding symbols, he posits, helps us reach the hidden layers of our individual personalities, as well as connect with our common human experiences. By grasping the symbolic language of dreams, Fromm explains, we can then also understand the deeper wisdom of myths, art, and literature. This also gives us access to what we, and our society, usually repress. Fromm shares the history of dream interpretations, and demonstrates his analysis of many types of dreams.

Fromm's penetrating critique of Freud's contributions to modern thought enumerates his greatest discoveries while analyzing the ways in which these discoveries were narrowed and distorted by Freud's philosophical and personal premises

Collects the renowned psychoanalyst's lectures and writings on problematic relations between men and women

Examines the sociological factors influencing the evolution of psychoanalysis and discusses the relation between the theories of Freud and Marx

Written by a Westerner whose life experience was as a Buddhist monastic, this collection of essays conveys a friendly spirit, in the manner of a wise and practical teacher. (Note: This title was previously published under ISBN 9781928706038. Due to technical issues a new ISBN had to be assigned. Rest assured that both versions of this title are exactly the same.)

Focusing on the author's warm empathy and humanistic perspective, this book offers insights into the author’s interactions with patients rather than delving into psychoanalytic techniques. It presents a compassionate approach to understanding human experiences, making it a valuable read for those interested in psychological perspectives that prioritize emotional connection and understanding.

First published in 1968, the year of international-student confrontation and revolution, this classic challenges readers to choose which of two roads humankind ought to the one, leading to a completely mechanized society with the individual a helpless cog in a machine bent on mass destruction; or the second, being the path of humanism and hope.

The author records his unique opinions on child rearing and education, as practiced in the experimental school called Summerhill he has run in England for forty years.

Einsichten und Gedanken aus Erich Fromms Werk - aus seiner Tätigkeit als Psychoanalytiker, aus seiner Erfahrung als Mensch.

Erich Fromm (1900-80) - amerykański psycholog i filozof pochodzenia niemieckiego, uznawany za jednego z najwybitniejszych humanistów XX wieku, twórca psychoanalizy humanistycznej. Autor kilkudziesięciu książek, w tym tak ważnych jak Ucieczka od wolności, Zapomniany język, Patologia normalności, Zdrowe społeczeństwo, Rewolucja nadziei, Psychoanaliza a religia, Rewizja psychoanalizy, Mieć i być, O sztuce istnienia, O sztuce słuchania, Niech się stanie człowiek, Pasje Zygmunta Freuda, O sztuce miłości, O miłości do życia, Zerwać okowy iluzji Moje spotkania z myślą K. Marksa i Z. Fruda, Miłość, płeć, matriarchat, także autor wieluset artukułów naukowych, często udzielający obszernych wywiadów prasowych, guru pokolenia buntu 1968 roku. Ta wyliczanka jest niezbędna, gdyż książka Życie między Mieć i Być to zebrane przez Rainera Funka (najbliższego asystenta Fromma) kompendium myśli tego wybitnego humanisty, poskładne w formie fragmentów najważniejszych książek i istotnych wywiadów bądź artykułów Fromma. Ukazujące nie tylko jego najważniejsze myśli, jego przesłanie, ale także ukazujące czasem jego osobiste życiowe wybory.

Эрих Фромм - выдающий мыслитель ХХ века, один из основателей неофрейдизма. Работы Фромма пользуются широчайшей популярностью во всем мире - еще при жизни основные его труды, посвященные этическим и социально-психологическим вопросам природы человека, выдержали десятки переизданий миллионными тиражами. Одна из основополагающих работ Эриха Фромма - "Бегство от свободы" - посвящена психологическим аспектам власти, зависимости и обретения личностей независимости. "Может ли свобода стать бременем, непосильным для человека, чем-то таким, от чего он старается избавиться? Почему для одних свобода - заветная цель, а для других - угроза?". "Не существует ли - кроме врожденного стремления к свободе - и инстинктивной тяги к подчинению?.. Не является ли подчинение источником некоего скрытого удовлетворения; а если так, то в чем состоит его сущность?"

Erich Fromm betrachtet das Alte Testament als ein revolutionäres Werk, das eine zeitlose Vision für die Menschheit bietet. Seine humanistische Interpretation zeigt, wie die Bibel als Beispiel für die Entwicklung menschlicher Kräfte und die Förderung einer friedlichen Welt verstanden werden kann.

Erich Fromm, der die Hoffnung auf eine Humanisierung der menschlichen Gesellschaft nie aufgegeben hat, versucht in diesem Buch den Leser zum Hoffen aufzurufen, zu einer aktiven Teilnahme an der Gestaltung seiner Umwelt. Er sieht die Menschen an einem Scheideweg: Die eine Richtung führt in eine völlig mechanisierte Gesellschft, in der der Mensch nur noch Bestandteil einer ungeheuren Maschinerie ist; der zweiteWeg ist die Renaissance des Humanismus, in der die Technik im Dienst der Menschheit steht.

Wissen, was die eigene Person ausmacht. Bewusst aus eigenen Quellen leben. An die seelischen Ressourcen kommen, keine Fassadenexistenz führen, sondern intensiv fühlen: „Freude - das Ergebnis intensiven Lebens“ (E. Fromm).

Эрих Фромм - крупнейший мыслитель XX века, один из великой когорты "философов от психологии" и духовный лидер Франкфуртской социологической школы. Труды Эриха Фромма актуальны, ибо основной темой его исследований было раскрытие человеческой сущности

Psychoanalyse ist ein Prozeß, in dem die menschliche Seele verstanden werden kann. Für Erich Fromm ist dies eine Kunst: die Kunst des angstfreien, emphatischen und liebevollen Zuhörens. Sein therapeutischer Ansatz lautet: „Es gibt nichts Menschliches, das mir fremd wäre. Alles gibt es in mir. Ich bin ein kleines Kind, ich bin ein Erwachsener, ich bin ein Mörder udn ich bin ein Heiliger. Nur in dem Maße, wie ich jene Erfahrungen, von denen mir der Patient berichtet, in mir wiederfinden kann, kann ich verstehen, wovon der Patient spricht. Der Patient wird nicht das Gefühl haben, daß ich über ihn rede oder zu ihm herabspreche. Vielmehr wird er spüren, daß ich von etwas spreche, das wir beide teilen.“

Эрих Фромм - выдающий мыслитель ХХ века, один из основателей неофрейдизма. Работы Фромма пользуются широчайшей популярностью во всем мире - еще при жизни основные его труды, посвященные этическим и социально-психологическим вопросам природы человека, выдержали десятки переизданий миллионными тиражами. В своей знаменитой работе "Бегство от свободы" Эрих Фромм попытался разобраться, почему, несмотря на изобилие материальных благ и демократические достижения, люди все чаще испытывают соблазн отказаться от своей свободы в пользу политической диктатуры… превратившись в маленький винтик машины: не в свободного человека, а в хорошо накормленный и хорошо одетый автомат".

"Refah Toplumu" diye de adlandırabileceğimiz 20. yüzyılın teknolojik açıdan gelişmiş toplum düzeni, yüzyılın başındaki beklentilerin aksine, insanları mutlu edemedi. O zamanlar daha çok şeye "sahip olmak"ın, insanların ihtiyacı olan her türlü manevi doyumu onlara sağlayacağı düşünülüyordu. Ama görüldü ki, "olmak" ve "mutluluk" ayrı bir kalitedir ve bir yerden sonra "sahip olmak" ve "çok tüketim" ile de ters bir orantı içine girmektedir. Bu nedenle 21. yüzyıl öncesinde insanı gerçek özellikleri ile tanımak ve onun kendi güçlerini geliştirmesine imkan veren bir toplum yapısı kurmak gerekmektedir.

Este libro recoge ideas que fueron expuestas en algunos de los libros anteriores de Erich Fromm e intenta darles mas amplio desarrollo. El autor trata de demostrar que los mayores descubrimientos de Freud, el complejo de Edipo, el narcisismo y el instinto de la muerte, son aun poderosos y significativos.

Humanismus als konkret erlebter Glaube an den Menschen - das ist Erich Fromms Ideal. In den vorliegenden Schriften aus seinen letzten fünfzehn Lebensjahren formuliert er dieses Ideal neu. Fromm ist einer der bedeutendsten Humanisten des 20. Jahrhunderts und gleichzeitig ein unerbittlicher Kritiker der Industriegesellschaft.

Liebe zum Leben - sich auf das Leben einlassen, ohne es absolutem Sicherheitsdenken unterzuordnen.

Erich Fromm thematisiert in diesem Buch die Fähigkeit des Menschen zu zerstören, seinen Narzissmus und seine inzestuöse Fixierung. Für Fromm erhebt sich die Frage, »ob wir uns auf eine neue Barbarei zubewegen ... oder ob eine Renaissance unserer humanistischen Tradition möglich ist«.

Erich Fromm (1900-80) - amerykański psycholog i filozof pochodzenia niemieckiego, uznawany za jednego z najwybitniejszych humanistów XX wieku, twórca psychoanalizy humanistycznej. Autor kilkudziesięciu książek, w tym tak ważnych jak Ucieczka od wolności, Zapomniany język, Patologia normalności, Zdrowe społeczeństwo, Rewolucja nadziei, Psychoanaliza a religia. W podzielonej na dwie części książce O sztuce słuchania zajmuje się z jednej strony procesem analitycznego leczenia i czynnikom sprzyjającym zdrowiu pacjenta (krytykując przy okazji częściowo podejście Freuda), a z drugiej terapeutycznymi aspektami psychoanalizy, a trzeba pamiętać, że autor nie był tylko teoretykiem, ale przez całe swoje zawodowe życie także terapeutą. Jak pisze w przedmowie do niniejszej książki uczeń Fromma Rainer Funk: Humanistyczna postawa Fromma przenika jego poglądy na temat pacjenta i sposobów z nim postępowania. Nie postrzega on pacjenta jako kogoś pozostającego w opozycji; pacjent nie jest zasadniczo różną od niego osobą. Można dostrzec tu dogłębną solidarność pomiędzy osobą analityka i osobą analizowaną (...)Analityk jest swoim własnym pacjentem, a pacjent staje się dla niego analitykiem. Fromm traktuje pacjenta poważnie, ponieważ siebie traktuje poważnie.

Mit Scharfsicht analysiert der Psychoanalytiker und Sozialphilosoph Erich Fromm die Beziehungen zwischen den Weltmächten Sowjetunion und USA zur Zeit des Kalten Krieges. Ein Dokument seines intensiven politischen Engagements und zugleich das bedeutende Werk des großen Humanisten darüber, was Politik ist und was sie sein könnte.

Miłość jest sztuką, której można się nauczyć. O SZTUCE MIŁOŚCI nie prezentuje ani teorii osobowości ani teorii popędów. Książka ta ma być przede wszystkim doradcą pomocnym w rozważaniach kwestii jak żyć. Miłość, jak ją rozumie Fromm, to nie tyle uczucie, ile sposób zaangażowania wobec społeczeństwa w dialogu, jakim jest działania publiczne, praca oraz twórczość. Związek erotyczny, miłość dziecka, miłość braterska czy rodzicielska, przyjaźń - byłyby to w tym rozumieniu przypadki o szczególnych barwach i znacznej intensywności uczuciowej, przypadki owego nieustającego porywu. Tak rozumiejąc miłość, Fromm zapewnia, że jest ona sztuką, której można się nauczyć.

«Ogni tentativo di comprendere l’uomo deve fare i conti con le sue tre componenti: il bagaglio biologico e istintuale, le influenze della società in cui vive e i problemi etico-religiosi che deve affrontare». In questa prospettiva di indagine così sinteticamente illustrata, le due opere qui raccolte costituiscono nel loro insieme una presentazione sistematica del pensiero di Erich Fromm. In Personalità, libertà, amore, il grande psicoanalista espone le sue idee e i risultati delle sue ricerche: da quelle sulla personalità produttiva e improduttiva a quelle sull’alienazione, dall’esistenzialismo alle tecniche di psicoterapia. Ne La missione di Sigmund Freud, Fromm si confronta con la figura del suo maestro, con il suo insegnamento, con la sua straordinaria eredità.

In diesem Buch erläutert der Psychoanalytiker und Soziologe Erich Fromm die wichtigsten Erkenntnisse und Leistungen des Begründers der Psychoanalyse Sigmund Freud. Gleichzeitig zeigt er, wie dessen bürgerliches Denken einige seiner Entdeckungen wieder verdeckte und warum die einstmals radikale Theorie der Psychoanalyse Gefahr läuft, sich zu einer Theorie der Anpassung zu entwickeln, wenn sie sich Weiterentwicklungen verschließt. Im Mittelpunkt seiner kritischen Neubetrachtung der Psychoanalyse steht die Freudsche Triebtheorie und die Bedeutung des Ödipuskomplexes, aber auch die Traumtheorie und Traumdeutung, die Charaktertheorie und der Narzissmus, die Fromm selbst weiterentwickelt hat.

Wer ist der Mensch? »Leben besteht darin, dauernd geboren zu werden. Eine Tragödie aber ist es, dass die meisten von uns sterben, ehe sie zu leben begonnen haben.«Erich Fromm hat sich sein Leben lang mit der Beantwortung von Grundfragen des menschlichen Daseins befasst. Für ihn führte die Frage »Wer ist der Mensch?« unmittelbar zum Kern des Problems. Die Beiträge in diesem Band basieren auf Vorträgen und Gesprächen, die zunächst im Rundfunk gesendet wurden. sie vermitteln grundlegende Gedanke Erich Fromms zu gesellschaftlichen und psychischen Problemen. Das hohe Maß an Authentizität und die Kraft der Sprache zeigen, wie sehr Fromm von tiefem Verständnis und von Liebe für die Menschen durchdrungen war. »Echte Reue und die damit verbundene Scham ist die einzige menschliche Erfahrung, die zu verhindern vermag, das dasselbe Verbrechen immer wieder begangen wird. Wenn sie fehlt, entsteht der Eindruck, das Verbrechen sei nie verübt worden ... Seit Jahrtausenden lebt der Mensch in einem System, in der der Sieger nicht zu bereuen braucht, weil Macht mit Recht gleichgesetzt wird.« Erich Fromm

В своей знаменитой работе "Иметь или быть?" Эрих Фромм наглядно демонстрирует, к чему приводят отношения, сформированные по принципу "Ты - мне, я - тебе", и пытается ответить на вопрос, который в конечном итоге встает перед каждым: что все-таки важнее - обладание предметами материальной культуры или истинное, осмысленное бытие, когда человек по-настоящему проживает каждое мгновение своей жизни, осознавая его и наслаждаясь им во всей его полноте.

Dr Fromm considers The Heart of Man a counterpart to The Art of Loving. The present volume reveals the other face of Janus, however, as he's concerned here essentially with the nature of evil--& by the converse of its definition, good--& the human capacity for it. He equates evil with tendencies toward death, the regression to the prehuman mass against the good of progressing toward life & true humanness. He sees necrophilia, extreme narcissism & incestuous symbiosis as the "syndrome of decay." Persons are free to choose between evil & good, but previous choices have effects: the more choices made against life, the harder it is to avoid a hardened heart, to turn back. Yet this is almost always possible. In a social context, he observes the influence of a Hitler or Stalin & analyzes their appeal. More clinical than The Art of Loving, this will mainly be of interest in terms of its religious-phychological equation. It appears as the 12th volume in the Religious Perspectives series.--Kirkus (edited) Religious Perspectives--Ruth Nanda Anshen Foreword Man--Wolf or Sheep? Different Forms of Violence Love of Death & Love of Life Individual & Social Narcissism Incestuous Ties Freedom, Determinism, Alternativism Index

Contro la brama del possesso, contro l'avidità del potere, lo spreco, la violenza, la prospettiva di un diverso atteggiamento verso la natura e la società, basato sull'altruismo e sull'amore. L'opera più significativa di Erich Fromm (1900-80).

Der Band gibt eine zusammenfassende Darstellung der Wesenszüge des Zen-Buddhismus und macht den Versuch, die Brücke zwischen östlicher Religiosität und westlicher Wissenschaft zu schlagen und die Frage zu beantworten, welchen Wert die Begegnung von Zen-Buddhismus und Psychoanalyse haben könnte.

È la prevalenza della modalità esistenziale dell'avere che per Fromm ha determinato la situazione dell'uomo contemporaneo, ridotto a ingranaggio della macchina burocratica, manipolato nei gusti, nelle opinioni, nei sentimenti dai governi, dall'industria, dai mass media; costretto a vivere in un ambiente degradato, con lo spettro incombente del conflitto nucleare. Fromm delinea quindi le caratteristiche di un'esistenza incentrata sulla modalità dell'essere, in quanto attività autenticamente produttiva e creativa, che offra all'individuo e alla società la possibilità di realizzare un nuovo e più autentico umanesimo.