Alexandre Koyré Životopis
Alexandre Koyré byl filozof a historik vědy, který významně přispěl k rozvoji dějin vědy ve Francii a k jejímu rozšíření ve Spojených státech po druhé světové válce. V první polovině 20. století zahájil výzkum, který z něj učinil jednoho z nejvýznamnějších badatelů vědeckého myšlení. Jeho raná práce se soustředila na galileovská studia, což položilo základy pro jeho budoucí vliv. Koyré se stal klíčovou postavou francouzské historické epistemologie, nového oboru, který se snažil studovat dějiny vědeckého myšlení jako celek.
Historik a filosof vědy ruského původu, který po většinu života působil v Paříži.
V Rostově na Donu a v Tbilisi získal humanitní vzdělání a znalost klasických jazyků. Roku 1908 odešel do Göttingen, kde studoval filosofii u Edmunda Husserla a matematiku u Davida Hilberta. Roku 1911 přišel na pařížskou Sorbonne, za války bojoval v ruské armádě. Po I. světové válce se oženil a usadil v Paříži, kde spolupracoval mj. s Gastonem Bachelardem a Alexandrem Kojèvem, který po něm převzal přednášky o Hegelovi. Opakovaně pobýval a přednášel také v USA.
Podobně jako Husserl a Patočka, zabýval se i Koyré problémem „dvojího světa“, v němž moderní člověk žije: vedle světa běžného života, Husserlova Lebenswelt, chápeme svět také v pojmech abstraktní matematizované vědy, která důležité části lidského světa (hodnoty, intuice, krásu, lidské vztahy a pod.) z metodických důvodů vypouští. Přitom – jak Koyré ukázal – dokonce i při vědeckých objevech hrají tyto stránky důležitou roli.