Václav Černý Pořadí knih

Jedinečné, luxusní vydání v grafickém konceptu uznávaného výtvarníka a tatéra Lukáše Musila, jehož jméno a přezdívka Musa se stala ve velmi krátké době uznávaným pojmem na naší umělecké scéně. Sugestivní vyprávění o obsedantních vášních a závislostech, hrůze z předčasného pohřbu, o ponurém domě, jenž se i s posledními potomky šlechtického rodu pomalu rozpadá, o vězni, který je odsouzen ke strašlivě krutému trestu smrti, napíná a děsí čtenáře už více než sto padesát let. Výbor povídek slavného amerického prozaika Edgara Allana Poea představuje sedmadvacet fantastických, mystických, hororových, tragikomických, groteskních i detektivních příběhů, které nestárnou a získávají si srdce čtenářů i dnes.

Básnická sbírka českého autora, vycházející u příležitosti jeho významného životního jubilea - devadesátých narozenin. Kniha přináší především autorovy intimní a milostné reflexe, které se zde promítají téměř do každé básně. Jsou zde verše, jež autor věnoval své milované ženě Evě, i básně oslavující schopnost hlubokého citového prožitku. V pojetí Jiřího Boháče je rovněž vyjádřen soulad a harmonie, které činí vztah mezi dvěma partnery bohatším a zesiluje tak jejich vzájemné pouto.

Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha je pravděpodobně nejslavnějším španělským románem a jedním z klíčových děl světové literatury.

Antologie italské renesanční literatury vychází šedesát let poté, co byly ukončeny práce v první fázi jejího vzniku (1959) za editorství profesora komparatistiky na filozofické fakultě UK Václava Černého (1905–1987). Záměr tohoto velkorysého projektu vstoupil ve známost teprve po publikovaném soupisu jeho díla (1997). Po různých peripetiích s nedokončeným rukopisem se ujal Antologie jako odkazu svého profesora Jiří Pelán. Aby mohl záměr zrealizovat, musel projekt koncepčně dokončit, doplnit a kromě role editora přijmout i úlohu hlavního překladatele. Tak vzniklo a uzrálo dílo (ve výsledku v rozsahu dvojnásobném), které čtenáři předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance, zasahující 14.–16. století. Zahrnuje všechny žánry prózy, poezie a dramatu v polohách epických, lyrických, novelistických, moralistních, komických, milostných stejně jako filozofických, náboženských, politických, utopických, historických a vědeckých. Na monumentálním projektu pracovalo 22 překladatelů. Náleží – a nejen pro svůj rozsah – mezi největší projekty nakladatelství Karolinum. Totiž, řečeno s Václavem Černým, celý náš moderní svět svými kořeny tkví v renesanci…

Antologie italské renesanční literatury vychází šedesát let poté, co byly ukončeny práce v první fázi jejího vzniku (1959) za editorství profesora komparatistiky na filozofické fakultě UK Václava Černého (1905–1987). Záměr tohoto velkorysého projektu vstoupil ve známost teprve po publikovaném soupisu jeho díla (1997). Po různých peripetiích s nedokončeným rukopisem se ujal Antologie jako odkazu svého profesora Jiří Pelán. Aby mohl záměr zrealizovat, musel projekt koncepčně dokončit, doplnit a kromě role editora přijmout i úlohu hlavního překladatele. Tak vzniklo a uzrálo dílo (ve výsledku v rozsahu dvojnásobném), které čtenáři předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance, zasahující 14.–16. století. Zahrnuje všechny žánry prózy, poezie a dramatu v polohách epických, lyrických, novelistických, moralistních, komických, milostných stejně jako filozofických, náboženských, politických, utopických, historických a vědeckých. Na monumentálním projektu pracovalo 22 překladatelů. Náleží – a nejen pro svůj rozsah – mezi největší projekty nakladatelství Karolinum. Totiž, řečeno s Václavem Černým, celý náš moderní svět svými kořeny tkví v renesanci…

Antologie italské renesanční literatury vychází šedesát let poté, co byly ukončeny práce v první fázi jejího vzniku (1959) za editorství profesora komparatistiky na filozofické fakultě UK Václava Černého (1905–1987). Záměr tohoto velkorysého projektu vstoupil ve známost teprve po publikovaném soupisu jeho díla (1997). Po různých peripetiích s nedokončeným rukopisem se ujal Antologie jako odkazu svého profesora Jiří Pelán. Aby mohl záměr zrealizovat, musel projekt koncepčně dokončit, doplnit a kromě role editora přijmout i úlohu hlavního překladatele. Tak vzniklo a uzrálo dílo (ve výsledku v rozsahu dvojnásobném), které čtenáři předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance, zasahující 14.–16. století. Zahrnuje všechny žánry prózy, poezie a dramatu v polohách epických, lyrických, novelistických, moralistních, komických, milostných stejně jako filozofických, náboženských, politických, utopických, historických a vědeckých. Na monumentálním projektu pracovalo 22 překladatelů. Náleží – a nejen pro svůj rozsah – mezi největší projekty Nakladatelství Karolinum. Totiž, řečeno s Václavem Černým, celý náš moderní svět svými kořeny tkví v renesanci…

Metodická příručka obsahuje doporučení a náměty učitelům pro práci s učebnicí. Ucelená řada nových učebnic zpracována podle vzdělávacího programu Základní škola. Pro každý ročník je určena jedna učebnice, provázená kompaktním diskem s nahrávkami hudebních ukázek potřebných pro práci s učebnicí. Ke každé učebnici je vydána metodická příručka pro učitele. Celá řada má jednotnou schvalovací doložku MŠMT ČR.

Sborník zabývající se osobou Václava Černého (1894-1962), významného archiváře bývalého Ústředního zemědělsko-lesnického archivu v Praze a především znamenitého historika agrárních dějin obsahuje soubor jeho prací již zveřejněných, ale i nepublikovaných. Václav Černý nebyl pouze archivářem a historikem, ale také vynikajícím znalcem historické literatury a znalcem pramenů k agrárním dějinám v tehdejším Československu, jímž věnoval značnou pozornost ve své vědecké práci. Publikace je důležitým příspěvkem k agrárním dějinám u nás, zemědělskému archivnictví a zároveň může posloužit jako inspirace pro mladé generace historiků. Tematicky navazuje na volnou řadu dosud vydaných monografií zemědělských historiků a archivářů (Josef Tlapák, Emanuel Janoušek, Josef Křivka, Jana Pšeničková a Josef Šmerha).

Václav Černý, literární historik, překladatel a kritik, byl v třicátých a čtyřicátých letech významnou postavou Kritického měsíčníku, ale jeho kritické stati se objevovaly i v dalších periodikách. V letech 1936-1938 vedl kritickou rubriku Literární pondělí v Lidových novinách, kde měl možnost prezentovat svá stanoviska. Černý zde nepublikoval pouze recenze, ale i informační poznámky o kulturních událostech v Česku a zahraničí, glosy k literárnímu a společenskému dění a medailonky zapomenutých básníků. Hlavní pozornost věnoval soudobé české literatuře, reflektoval významná jména třicátých let, a to jak v poezii (V. Holan, V. Nezval, F. Halas), tak v próze (J. Čapek, E. Hostovský, I. Olbracht). Sledující francouzské kulturní dění, psal o tamních novinkách a jejich českých překladech, a věnoval se i odborným příspěvkům. V próze vnímal dobovou atmosféru, například v cyklických románech, jako byl román Lidé dobré vůle. Občanská válka ve Španělsku podnítila jeho zájem o španělskou kulturu a zmiňoval významné osobnosti jako Antonio Machado a Federico García Lorca. Texty z Lidových novin tak dokumentují Černého kritický zájem a poskytují plastickou zprávu o české a evropské literatuře třicátých let.