Karel Černý Knihy

Šnečku, šnečku, vystrč růžky, Kolo, kolo mlýnský, Řekla vrána vráně… Naučte své děti nejznámější česká říkadla.

Celobarevná publikace mapuje historickou železniční síť na Vysočině, zejména pak v okrese Třebíč (s přesahy do Jihlavy, Znojma, Velkého Meziříčí a Brna). Knihu tvoří čtyři kapitoly, které mapují jednotlivé historické tratě v úsecích Jihlava – Znojmo (Rakouská severozápadní dráha – Österreichische Nordwestbahn), Moravské Budějovice - Jemnice (Císařsko-královské státní dráhy – kaiserlich-königliche Staatsbahnen), Okříšky - Brno a Studenec - Velké Meziříčí (Rakouská společnost státní dráhy – k.k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft). Tyto kapitoly doplňuje seznam použitých pramenů a literatury. Kniha nabízí více než 170 fotografických příloh. Jsou jimi reprodukce unikátních historických pohlednic z období konce devatenáctého a první poloviny dvacátého století i dobových fotografií, plánů a jízdních řádů vybraných z fondů archivů i významných sbírek soukromých sběratelů.

Kniha hovoří o vztahu jezuitů k protimorovým opatřením v období posledních velkých morových epidemií v Čechách v letech 1679-1681 a 1713-1715

V roce 2019 si připomínáme 170. výročí spojovací dráhy z Brna do České Třebové. Celobarevná publikace „Železniční trať Brno – Česká Třebová na starých pohlednicích“, plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb je věnovaná této významné dráze vinoucí se z jihomoravské metropole proti toku řeky Svitavy přes Moravský kras do České Třebové. Kolektiv autorů chce prostřednictvím této (již jedenácté) publikace z řady „Železniční tratě na starých pohlednicích“ připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a československé prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří v polovině 19. století tuto trať s jedenácti tunely vybudovali a uvedli do provozu.

Celobarevná publikace plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb z první poloviny dvacátého století se zaměřuje na nostalgickou dráhu spojující české Jizerské hory s polskou stranou Krkonoš. Autoři chtějí připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a pruské železnice, ale také mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než stoletím vybudovali jizerskou železnici z Liberce přes Tanvald do Kořenova a její krkonošské pokračování do Jeleni Góry. Úsek mezi Tanvaldem a Kořenovem je nejstrmější a jedinou normálně rozchodnou ozubnicovou železnicí v ČR, kde vlak na necelých sedmi kilometrech překonává výšku 235 metrů pomocí ozubnice Abtova systému. Tři nejstrmější úseky o celkové délce 4,4 km umožňují překonání sklonu až 58 promile, kdy ozubená kola lokomotiv zapadávají do zubů pásové ozubnice. Výstavba této horské trati v létě 1902 zahrnovala čtyři tunely, skalní zářezy a mosty. Z Kořenova trať pokračuje přes 25 m vysoký Jizerský viadukt do Harrachova a dále do polské Szklarske Poręby a Jeleni Góry. Dráha dnes slouží převážně pro osobní dopravu a nabízí nádherné výhledy na Jizerské hory a Krkonoše, včetně nejvyšší české hory Sněžky.

Kniha Žďáráci v letectvu krále Anglie autorů Karla Černého a Petra Krčála mapuje osudy čtyř občanů Žďáru nad Sázavou (tehdy Město Žďár a Zámek Žďár) – čtyř mužů, kteří neváhali a po okupaci vlasti v březnu 1939 odešli za hranice, aby jako českoslovenští letci nabídli svoje služby našim spojencům. Všichni čtyři letci – pilot Arnošt Zábrž, pozorovatel Jindřich Leskauer, palubní střelec Vladislav Břečka i mechanik Jindřich Bílek oblékli uniformu československých letců ve Francii, ale do bojů s letci nacistického Německa vstoupili až na britské půdě, kam byli evakuováni po porážce Francie v červnu 1940.

Zajímavé medailony tří Čechů, rodáků z Vysočiny, kteří za 2. světové války bojovali v řadách britské RAF. Povahově rozdílní, zkušení letci i dvacetiletý mladík, přesto měli mnoho společného. Neváhají po okupaci Německem v březnu roku 1939 odejít do zahraničí, všichni vstupují ve Francii do letectva československé zahraniční armády. Po porážce Francie se dostávají v létě r. 1940 do Velké Británie. Slouží jako piloti a zadní střelec u Bomber Command a 138. perutě zvláštního určení, později u Coastal Command. Všichni tři se postupně stali veliteli osádek 311. československé bombardovací perutě RAF. Josef Stránský se konce války nedožil, Stanislav Huňáček a Jindřich Beneš krátce po komunistickém převratu v r. 1948 opět opouštějí republiku. Jindřich Beneš vstupuje ve Velké Británii znovu do RAF...

Tato drobná knížka si klade za cíl připomenout osudy patnácti z tisíců statečných, kteří se postavili fašistickému zlu. Mnozí za to dali to nejcennější, co člověk má - lidský život.

Celobarevná publikace, plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb je věnovaná významné dráze vinoucí se podél Vltavy a Labe. Autoři chtějí prostřednictvím této (již desáté) publikace z řady „Železniční tratě na starých pohlednicích" připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské (v tomto případě i saské) a československé prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří v polovině 19. století tuto trať z Prahy přes Ústí nad Labem a Podmokly (Děčín) do saských Drážďan vybudovali a uvedli do provozu.

Příběh společného tragického osudu skupiny českých parašutistů a britských letců v letech druhé světové války.