Příručka pro osoby trpící OCD. Publikace si klade za cíl podat informace o nemoci ve srozumitelné formě, nalezneme zde popis nemoci, její příčiny a výskyt, kazuistiky osob, které nemocí trpí, způsoby léčby, co nemoc udržuje nebo jak předcházet relapsům.
Kniha ukazuje, jak lze psychologických poznatků užívat v případě léčebného ovlivňování úzkosti a strachu. Text je rozdělen do tří částí: obecné, speciální a závěr tvoří dodatky. V obecné části autoři vymezují úzkost a strach ze zorného úhlu dnešní psychologie, následuje jejich přiblížení z pohledu ontogenese a zařazení do rámce současně platné mezinárodní klasifikace nemocí. Ve speciální části seznamují s osmi významnými psychologickými přístupy k této problematice.
Lidé trpící sociální fobií cítí nervozitu a napětí ve společnosti jiných lidí. Takový člověk se obává hodnocení, které by se mohlo týkat jeho vzhledu, chování nebo charakteru, má přehnané obavy o to, co si druzí o něm budou myslet. Tato porucha výrazně zhoršuje kvalitu života zejména mladým lidem, brání jim ve studiu, v práci, v kontaktu s vrstevníky i v navazování partnerských vztahů. Postiženého handicapuje většinou už od dětství nebo od puberty. Monografie se zabývá diagnostikou, etiopatogenezí a léčbou této závažné psychické poruchy, popisem komorbidity, diferenciální diagnostiky i sociálními aspekty včetně stigmatizace a sebestigmatizace. Jako řešení se nabízí kognitivně-behaviorální terapie nebo léčba antidepresivy. Léčebná část charakterizuje nejdůležitější farmakologické a psychoterapeutické postupy včetně současných algoritmů. Publikace je určena klinickým pracovníkům, zejména psychiatrům a klinickým psychologům, ale také pracovníkům poraden, kteří se pacientům se sociální fobií věnují diagnosticky a terapeuticky. Ocení ji také studenti těchto oborů i všichni, v jejichž blízkosti se nachází někdo s touto poruchou.
Příručka je určena všem lidem, kteří se trápí přehnaným strachem z mezilidských situací, cítí se nejistě a jsou nervózní v nejrůznějších formách společenského styku, a proto se raději těmto situacím vyhýbají. Příručka pomáhá osvojit si sociální dovednosti včetně asertivity, práce s obavnými myšlenkami a nácviku relaxace před obávanou situací. Pomáhá řešit problémy související s nízkým sebevědomím, malou tolerancí ke stresové zátěži či s partnerskými vztahy. Kniha je zpestřena autentickými příběhy lidí trpících sociální fobií, kterým se podařilo potíže překonat a aktivně se zapojit do života.
Specifická (izolovaná) fobie je chorobný strach, který je vyvolán určitou situací, například blízkostí některých zvířat, létáním, návštěvou zubního lékaře, požíváním určitých jídel, pohledem z výšky. Specifické fobie patří mezi nejčastější psychické poruchy vůbec, ale jejich důsledky většinou nejsou tak závažné, aby přivedly postiženého k léčbě. Některé fobie však mohou výrazně znepříjemňovat život. Ve srozumitelně psané příručce s množstvím příkladů se čtenáři dozvědí, jak mohou rozpoznat, zda oni sami nebo jejich příbuzní trpí fobií a jaké existují terapeutické možnosti.
Úzkost a obavy jsou normálními reakcemi na nebezpečí nebo na stres. Problémem se stávají tehdy, pokud se tyto emoční reakce objevují příliš často, jsou příliš silné, trvají příliš dlouho nebo se objevují v nevhodných situacích. Generalizovaná úzkostná porucha se projevuje všeobecnou trvalou úzkostí, která není vázána na konkrétní situace nebo objekty. Lidé s touto poruchou reagují nepřiměřeně i na slabé stresory a žijí v trvalém vnitřním napětí. Trápí se maličkostmi a stálou nerozhodností, trpí podrážděností, nadměrnou únavou až vyčerpaností, bolestmi hlavy, bušením srdce, poruchami spánku, svalovým napětím, třesem, závratěmi, výjimkou nejsou ani panické epizody. Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové.
Publikace seznamuje s příznaky panické poruchy a agorafobie a vysvětluje, jak tyto potíže postupně zvládat.
