Josef Polišenský Knihy

Pátý díl románové fresky o osudech Petra ze Sioraku na stále pitoresknějším pozadí náboženských válek ve Francii v druhé polovině 16. století nás zavede do vzrušené doby od zavraždění Jindřicha z Guise a Jindřicha III. po definitivní uznání Jindřicha Navarrského za krále Francie. Nyní již markýz ze Sioraku věrně slouží budoucímu Jindřichovi IV. a v růzých převlecích proniká do obležené Paříže, kde je svědkem hrůzných scén za uměle vyvolaného hladomoru: znásilňování, drancování, pojídání zemřelých dětí, vraždění... Spolu s protagonistou prožíváme napjatá léta boje o moc ve Francii, kdy Jindřich Navarrský musí volit mezi zodpovědností ke svému národu a věrností vlastní víře. Sledujeme, jak se s postavou panovníka mění i obecný mrav v zemi: za zjemnělého a překultivovsného Jindřicha III. vládla Francii změkčilá elegance, kdežto živočišný a vojácký Jindřich IV. vtrhne do francouzských obyčejů jako vichřice. Jako vichřice směřující k toleranci a národní pospolitosti, po nichž v oné době touží již téměř celý francouzský národ.

Šestý a poslední díl románové ságy o osudech Périgorďana Petra ze Sioraku v době náboženských válek ve Francii koncem 16. století zabírá období od roku 1594, kdy Jindřich IV. konečně vstoupil jako král do Paříže, do roku 1599, po vydání Ediktu nantského (13. dubna. 1598), který měl zaručovat náboženskou svobodu. Siorac, nyní už markýz (a jeho věrný sluha Miroul, povýšený králem na rytíře z La Surie) opět koná nejrůznější poslání ve službách králi a často je spojuje se službami krásným dámám, jichž je vždy statečným ochráncem: pro krále získává město Remeš, účastní se boje se Španěly vedenými Mansfeldem a po návratu do Paříže zahajuje dlouhotrvající boj proti jezuitům, kteří jsou sice na jedné straně vzorem kázně, pokorné disciplíny a hlubokého vědění, ovšem jako spojenci Filipa II. Španělského představují uvnitř v zemi neustálou hrozbu. Siorac nechybí ani u intrik kolem Jindřichovy absoluce v Římě roku 1595. Účastní se ještě bojů se Španěly v letech 1597-1599 a po návratu do Paříže končí svou kariéru dvořana, ve které vydržel plných 27 let. Historii svého života dopsal Petr ze Sioraku 4. května 1610. Deset dní poté, 14. května 1610, byl před hostincem U srdce s korunou, probodnutého šípem (Au Coeur couronné percé d´une flèche) zavražděn král Jindřich IV., panovník, který první uzákonil ve Francii princip náboženské snášenlivosti.

Doplněné o novější období Michelem Mohrtem Dlouholeté zkušenosti Angličanů dokázaly, že jejich základní svobody spočívají v prostých opatřeních; praktický mechanismus svobody je zajímal daleko více než nějaké teoretické chvalořeči na ni.

Původně šestidílný románový cyklus Dědictví otců, k němuž autor později připojil uzavřený celek sedmi dalších románů, počíná za vlády Ludvíka XIII., v období náboženských válek mezi katolíky a hugenoty. Hrdinou prvního dílu je druhorozený venkovský šlechtic a lékař v královských službách Petr ze Sioraku. Stylizované, archaicky zabarvené vyprávění, inspirované stylem dobových kronik či pamětí, je plné dobrodružství, napětí i humoru.

Životopis slavného španělského spisovatele, zaměřený na Dona Quijota. Doslov Josef Polišenský.

Publikace zabývající se dějinným vývojem Portugalska a Španělska v rámci světových dějin a se zvláštním zřetelem k dějinám vzájemných styků Iberského poloostrova se zeměmi Koruny české (přičemž šlo hlavně o diplomatické, kulturní, jazykové a sňatkové vazby).

Kniha vzpomínek předního znalce našich i světových dějin a významného pedagoga Josefa Polišenského.

Životopis jedné z nejvýznamnějších postav českých dějin.

2. část historické ságy. Pokračování příběhů venkovského šlechtice a lékaře v královských službách Petra ze Sioraku.