Knihobot

Význam ve výtvarném umění

Hodnocení knihy

Více o knize

Kniha vynikajícího německo-amerického historika umění Erwina Panofského obsahuje kromě autorova úvodu a epilogu sedm statí. V instruktivní Ikonografii a ikonologii (1939) nás Panofsky seznamuje s hlavními zásadami své převratné uměleckohistorické metody, tzv. ikonologie, která skrze výzkum ikonografických námětů uměleckých děl odhaluje jejich „vnitřní význam neboli obsah“, tj. zkoumá způsob, „jakým byly za různících se historických podmínek prostřednictvím specifických témat a pojmů vyjadřovány podstatné tendence lidského myšlení“. S ikonologickou metodou tu Panofsky dále pracuje ve studiích o ideovém tvůrci gotického slohu opatu Sugerovi (1946), o Tizianově Alegorii Moudrosti (1926, 1930) a o Poussinově obrazu Et in Arcadia ego (1936). V dalších pracích, které autor zařadil do tohoto svazku, se věnuje dějinám teorií lidských proporcí (1921), vztahu italské renesance ke gotickému slohu (1930: problematika stati, doplněné exkursem o manýrismu v architektuře, se dotýká i českého tzv. gotizujícího baroka) a Dürerovu poměru ke klasickému starověku (1921 až 1922). Významem Erwina Panofského ve vývoji moderního dějepisu umění a souvislosmi jeho podnětných metod s uměnovědou u nás se zabývá doslov Josefa Krásy. Kniha je doprovázena 104 černobílými fotografiemi.

Nákup knihy

Význam ve výtvarném umění, Erwin Panofsky, Lubomír Konečný, Josef Krása

Jazyk
Rok vydání
1981
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Zrovna tento výtisk už nemáme.
nebo
Zobrazit dostupné vydání

Doručení

Platební metody

4,4
Velmi dobrá
20 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Jazyk
česky
Vydavatel
Odeon
Rok vydání
1981
Vazba
pevná
Série
První vydání
1955
Původní název
Meaning in the Visual Arts
Hodnocení
4,4 z 5
Anotace
Kniha vynikajícího německo-amerického historika umění Erwina Panofského obsahuje kromě autorova úvodu a epilogu sedm statí. V instruktivní Ikonografii a ikonologii (1939) nás Panofsky seznamuje s hlavními zásadami své převratné uměleckohistorické metody, tzv. ikonologie, která skrze výzkum ikonografických námětů uměleckých děl odhaluje jejich „vnitřní význam neboli obsah“, tj. zkoumá způsob, „jakým byly za různících se historických podmínek prostřednictvím specifických témat a pojmů vyjadřovány podstatné tendence lidského myšlení“. S ikonologickou metodou tu Panofsky dále pracuje ve studiích o ideovém tvůrci gotického slohu opatu Sugerovi (1946), o Tizianově Alegorii Moudrosti (1926, 1930) a o Poussinově obrazu Et in Arcadia ego (1936). V dalších pracích, které autor zařadil do tohoto svazku, se věnuje dějinám teorií lidských proporcí (1921), vztahu italské renesance ke gotickému slohu (1930: problematika stati, doplněné exkursem o manýrismu v architektuře, se dotýká i českého tzv. gotizujícího baroka) a Dürerovu poměru ke klasickému starověku (1921 až 1922). Významem Erwina Panofského ve vývoji moderního dějepisu umění a souvislosmi jeho podnětných metod s uměnovědou u nás se zabývá doslov Josefa Krásy. Kniha je doprovázena 104 černobílými fotografiemi.