Parametry
- 208 stránek
- 8 hodin čtení
Více o knize
Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?
Skladem máme celkem knihy Jidiš pro radost (2013).
Nákup knihy
Jidiš pro radost, Leo Rosten, Ota Ornest
- Jazyk
- Rok vydání
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 119 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Jidiš pro radost
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Leo Rosten, Ota Ornest
- Vydavatel
- Leda
- Rok vydání
- 2013
- Vazba
- pevná
- Počet stran
- 208
- ISBN10
- 8073353334
- ISBN13
- 9788073353339
- Série
- Štítky
- Naučná literatura, Společenské vědy, Učebnice, Duchovní literatura, Jazykové učebnice & Slovníky, Náboženská témata, Humor, Náboženství, Příručky a návody, Jazyky, Slovníky, Židé, Judaica, Židovská literatura, Judaismus, Vtipy & Anekdoty, Židovská kultura, Jidiš, Židovské anekdoty
- První vydání
- 1968
- Původní název
- The Joys of Yiddish
- Hodnocení
- 4,2 z 5
- Anotace
- Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten (Pan Kaplan má třídu rád) obligátní židovskou otázkou, na kterou nevíme, co říct. Třeba proto, že každé to podivné slovo, které nám předvádí, má šmrnc, sedí uprostřed vtipu na některý lidský a božský paradox – lásku, spravedlnost, peníze. Jazyk zaniká, ale židovský vtip je věčný, protože se posmívá a přitom laskavě a moudře pokyvuje hlavou. Vždyť vše je jinak. Není snad člověk komický i tragický zároveň, nepřipadá nám svět někdy absurdní a nepotřebujeme se zasmát i přes slzy?