Parametry
- 159 stránek
- 6 hodin čtení
Více o knize
Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.
Skladem máme celkem knihy Genealogie morálky (2019).
Nákup knihy
Genealogie morálky, Friedrich Nietzsche, Věra Koubová
- Jazyk
- Rok vydání
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (měkká),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 1 099 Kč
Doručení
Platební metody
Tady nám chybí tvá recenze.
- Titul
- Genealogie morálky
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Friedrich Nietzsche, Věra Koubová
- Vydavatel
- Oikoymenh
- Rok vydání
- 2019
- Vazba
- měkká
- Počet stran
- 159
- ISBN10
- 8072983652
- ISBN13
- 9788072983650
- Štítky
- Naučná literatura, Umění & Kultura, Společenské vědy, Psychologická tématika, Filosofická tématika, Spiritualita a duchovno, Německá literatura, Francie, Škola, Francouzská literatura, Divadelní hry, Vědecké teorie, Rodopis, genealogie, Etika, Vývoj, Morálka, Nihilismus
- První vydání
- 1887
- Původní název
- Zur Genealogie der Moral
- Hodnocení
- 4,15 z 5
- Anotace
- Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.